Vítej na stránkách Myšáka Unitesáka. Je mi jedno, jestli jsi holka nebo kluk, prostě přijmi mé pozvání a pojď dál. Můžeš zde brouzdat jak je Ti libo, ale jak už to bývá, do mého myšáckého brlohu je vstup povolen pouze několika vyvoleným. Nebo snad otrlým. --No, nevím, dnes jsem ještě neuklízel:) Najdeš tady hlavně moje radosti. Magneťáky, promítačky, vysílačky, počítače a hlavně vandry. Ne čundry, ale vandry. A pár zážitků s lidmi, který mám rád. Taky fotky z vandrů, z míst, která jsem si takříkajíc na první pohled zamiloval. Říkají mi Unites, Myšák a už dávno mě minuly kristové roky. Žiju v Brně, v jedné myší díře. Zemi nemám. Vlast ano, Moravu. Ale ta se poslední dobou jaksi nenosí. Nebo se o ní nesmí mluvit. Ale blýská se na lepší časy. Osudovým koníčkem se mně staly cívkové magneťáky, teslácké kotoučáky. Později se moje záliba v magnetofonech rozrostla i na profesionální studiové stroje Studer a Mechlabor. Kdysi v roce 1979 jsem si za přispění rodičů koupil v partiovce na Pánské ulici v Brně za 1700.- Kčs svůj první kotoučák Tesla B90 (ANP290). Na novej nebylo. Do té doby byly moje zkušenosti se záznamem zvuku nulové. Naši měli Soneta a ten byl mimo provoz. Dnes, v době, kdy má každá rodina Hi-Fi věž s cédéčkem a každý druhý v počítači vypalovačku, si lze jen stěží představit moje nadšení. Ale radost vydržela jen chvilku, praskaly řemínky, nebrzdily brzdy a vůbec, magneťák byl po mechanické stránce jedním z nejhorších z produkce Tesly. No a tak nezbývalo nic jiného, než se do toho pustit a něco se naučit. Pak darem nějaká ta béčtverka (B4 ANP221) a už to šlo samo. Víc než toho hraní bylo nastavování, měření leštění a oprašování. Bohužel informací o kotoučových magnetofonech je na Internetu málo a tak jsem mnohdy odkázán na "jiné zdroje". Dodnes takříkajíc "jedu na pásy" a nestydím se za to, i když to asi není úplně normální. Taky mám rád kino, tedy filmy a jednu dobu jsem nejraději měl kino z druhé strany, tedy z promítačské židle. Ale to už je dávno. Dnes se všude jen spěchá a rychlejší a jednodušší je pustit kazetu. Nebo empétrojku. Tedy pro většinu lidí. Další zájmy? Trošku jsem čuchnul k počítačům. Trošku k občanským vysílačkám, jako uživatel. Trošičku ke kameře a jenom maličko ke zvukařině. To je všechno. Snad jen toho lesa by mohlo být víc. A klidu. V poslední době jsem však stránky přepsal víc na vandrování. Snad z důvodu, že mi tak chybí les. A snad proto, že mi stále víc než pásky voní vandrovní oheň. A na cestě lesní cestou svítí Jitřní hvězda v souhvězdí Velkého Toma. Nojetodletonormální? Kdoví.